Kdo by si nepřál zapojit do výuky barevné prvky? Všimli jste si již barevných nástrojů v elementární hudební pedagogice?

Tento blog pojednává o systému hudebních nástrojů s identickým barevným rozlišením využitelných v hudebně-pohybové výchově. Jedná se o úryvky z článku Jitky Kopřivové, který vyšel v časopise Hudební výchova 3/2020.

Barevné rozlišení jednotlivých tónů bylo převzato od z tzv. boomwhackerů – laditelných plastových trubek odlišné délky, které se zrodily v rukou Američana Craige Ramsella v arizonském městě Sedona při třídění odpadu. Aby se mu kartonové trubky vešly do kontejneru, bylo nutné je rozřezat. A nápad byl na světě! Roku 1995 vznikl jejich první prototyp, v roce 1997 pak konečná podoba. Boomwhackers se ujaly do takové míry, že jejich barevné schéma bylo přeneseno i na další hudební pomůcky: zvonečky, ozvučné kameny, zvonkohry, kartonové cajony, perkuse, šátky, míčky apod. Vznikl zvukově pestrý barevný systém nástrojů, který kromě svých hudebních kvalit podněcuje dětskou fantazii. Níže popsané nástroje vytváří základ barevného systému, který je k dostání v diatonické, chromatické, pentatonické a rozšiřující sadě.

Boomwhackery jsou laděny v altové a basové poloze v maximálně možném rozsahu C – g2.  Výšku lze navíc snížit nasazením černých klapek, tzv. oktavátorů. Pomocí speciálního držáku je možné vytvořit variantu podobnou svým užíváním klasickým xylofonům – tzv. bomoophon. Na boomwhackery hrajeme údery o své vlastní tělo (paže, stehna, ramena atd.) či gumovou paličkou. Hrajeme-li na hrany, je vhodné přizpůsobit intenzitu. Při neopatrném zacházení vznikají v nástroji ďolíčky, které mají za následek jeho postupné rozladění. Nejen učitelé 1. st. ZŠ ocení nabídku kanálu musication holandského učitele Janka Vinka na platformě youtube s inspiracemi aktivního poslechu hudby se zapojením boomwhackerů. 

Boomwhackery jsou využitelné i při práci s náctiletými nejen v období mutace. Zároveň je lze zapojit do pohybových aktivit,        hudební teorie (stupnice, trojzvuky) apod.

Barevné ozvučné kameny altové polohy se vyznačují dlouhým tónem a výborně se hodí k reprodukci pomalých motivů. Při hře je držíme v dlani či je umístíme na zem. Dáme-li více kamenů vedle sebe, získáme obdobu metalofonu. Na ozvučné kameny hrajeme gumovou paličkou.

Zvonky jsou vyráběny ve třech konstrukčních variantách: mačkací, ruční a kombinované. Mačkací zvonky, které jsou vhodné zejména pro nejmladší, rozezníte úderem shora na stlačovací mechanismus, ruční klasickým způsobem úchytem za rukojeť, na kombinované lze rozehrát oběma způsoby.

Ozvučné kameny i zvonky lze zapojit v playalongs obdobně jako boomwhackery.

Pod mořskou hladinou aneb celostně pojatá improvizace

Aktivita pro předškolní a mladší školní děti inspirovaná skladbou Akvárium z Karnevalu zvířat C. Saint-Saënse a barevnou fantazií podmořského života. Cílem aktivity je rozvoj kreativity, koncentrace, schopnosti aktivního poslechu hudby, hudebního cítění, vnímání vlastního těla a posílení pozitivních sociálních vazeb třídního kolektivu.K aktivitě potřebujeme barevné šátky a barevné nástroje (boomwhackers, barevné ozvučné kameny, zvony) dle dispozice školy.

Pracují-li děti s barevnými nástroji poprvé, doporučuji zařadit v přiměřeném časovém předstihu úvodní aktivitu.

Explorace jako první zkušenost s barevnými nástroji 

V první fázi provedeme s dětmi cvičení, během kterého si budou moci „ošahat“ pomůcky. Ve společném kruhu hrajeme na barevné nástroje pentatonického ladění (c-d-e-g-a) rytmy předehrané učitelem (echo) a rytmy improvizované dětmi. Každé dítě demonstruje na svůj nástroj jednoduché motivy. Ostatní je po něm opakují tak dlouho, dokud se nepřihlásí někdo jiný. Ve druhé fázi umístíme všechny barevné nástroje doprostřed kruhu. Nyní bude rytmů více, pro každou barvu bude zahrán jiný motiv. Iniciátoři postupně vstávají, uchopí se nástroje jedné barvy a začnou hrát, čímž imitují své kamarády, kteří se následně chopí elementů stejné barvy. Důraz je kladen na postupný průběh aktivity. Ve třetí fázi rozdělíme děti do pěti skupin dle barev (c-d-e-g-a) a necháme je společně vypracovat hudební motiv. Následuje prezentace.

Popis hlavní aktivity

Časová náročnost aktivity je závislá na typu a zájmu skupiny. V základní variantě představuje dvě vyučovací hodiny. Na praktickou zkušenost lze navázat např. teorií z dějin hudby (cyklus Karneval zvířat, romantismus) či hudební teorie (poznámky v partituře, notový zápis), v biologii tématem podmořského světa.

Fáze:

• První pohybová improvizace – děti stojí volně v prostoru s dostatečnými rozestupy, v každé ruce drží jeden šátek (při nedostatku postačí jeden na žáka). Během poslechu skladby Akvárium Saint-Saënse vyjadřují volně své asociace na slyšené pohybem, na konci skladby zůstanou v taneční póze. Dbáme na tichý průběh aktivity, kterou následně i vícekrát zopakujeme.
• Diskuze a výměna zkušeností – v kruhu si povídáme o prožitcích a asociacích z poslechu hudby. Můžeme je zapsat na tabuli a flip chart. Pomoci mohou tyto otázky: Jak se vám hudba líbila? O čem jste přemýšleli? Kde se hudba odehrává? Představovali jste si konkrétní zvířátka, osoby…?
• Druhý pohybová improvizace vyjadřující konkrétní asociace – tentokrát mají žáci při tanci pouze jeden šátek. Improvizují na skladbu Akvárium a snaží se vyjádřit pohybem konkrétní obsah, který předtím společně s učitelem zformulovali. Snaží se šátek udržet neustále v pohybu v celé své délce (dolů visící šátek je nežádoucí). Improvizace se opět vícekrát opakuje. Skupinu lze rozdělit na poloviny, které si navzájem předtančí.
• Diskuze, tvorba příběhu a pohybové choreografie – v reflexi děti spolu s učitelem vytvoří hudebně-pohybový příběh. Učitel řídí poslech a pozastavuje hudební ukázku po jednotlivých částech, společně s dětmi definuje hudební formu. Rozdělí se jednotlivé taneční role odlišného pohybového charakteru. Máme-li dostatek času, mohou děti vymyslet i pevné pohybové motivy ke každé roli. Role se vyznačují i odlišnými šátky. Střídání rolí odpovídá hudební struktuře skladby. Nápomocné mohou být tyto věty: Copak se v hudbě děje? Je pořád stejná či jsou tam místa, která se liší? Co by to mohlo znamenat?...
• Nácvik hudebních aktivit – učitel demonstruje doprovody jednotlivých částí na barevné hudební nástroje, následuje společný nácvik. Doprovodný text, který podporuje instrumentální aktivity, lze obměňovat s ohledem na vzniklý příběh. Pokročilejší děti mohou melodické nástroje doplnit rytmickými (nápady dětí).
• Kompletní realizace aktivity – část dětí tančí a část hraje na hudební nástroje, poté se vymění. Mohou si vymyslet i úvodní slovo, svůj příběh pojmenovat či obohatit kulisy a kostýmy. Aktivita může posloužit jako základ mezipředmětových projektů či vystoupení na besídkách.

Průběh diskuzí i jejich výsledek se v každé skupině může lišit dle fantazie žáků. Záleží též i na „odvaze“ učitele, do jaké míry je ochoten přizpůsobit obsah hodiny momentálním nápadům dětí. Jedna z variant je popsána níže a může být převzata jako „konečný“ produkt či ji lze použít jako řešení „v záloze“. 

Pod mořskou hladinou
příběh hry s barvami (návrh Jitky Kopřivové)

Taneční skupiny 
Skupina A – moře: tanečníci s modrými a fialovými šátky
Skupina B – rybičky: tanečníci s červenými, žlutými a oranžovými šátky
Skupina C – vodní pěna: tanečníci se zelenými šátky

Hudební skupiny 
Hudebníci jsou rozděleny do tří skupin (A, B, C), z nichž každá hraje na barevné hudební nástroje dle popsaného schématu níže.

Příběh 
Modré moře je plné pestrých rybiček, u jeho břehů se rozprostírá mořská pěna zabarvená zelenými řasami. Rybičky jsou hbité, ohebné a velmi rychlé. Pěna jemně bublá na hladině. Voda proudí plynule všemi směry a omývá rybičky, které odpočívají po náročném dni. V tu se rybičky probudí a začnou hbitě plout pod hladinou všemi směry, ba někdy plují i po dvojicích či skupinkách. Poté se opět zastaví a je slyšet pouze vodu. Rybičky se vzbudí podruhé a posléze se k nim přidá i mořská pěna, na kterou reaguje i voda. Najednou hudba utichá, uklidní se celý podmořský svět, ve kterém nastává hluboké ticho. Rybičky, voda i pěna ulehnou ke korálům a usínají.

Popis pohybu v jednotlivých částech 
Tanečníci stojí volně v místnosti tak, aby měli kolem sebe dostatek prostoru.
Skupina C (mořská pěna) je na jejím kraji.
---
Skupina A (moře): tančí volně prostorem, šátky napodobují mořské vlny
Skupina B (rybičky): stojí na místě a mírně se pohupují do hudby
Skupina C (pěna): stojí na místě a mírně se pohupují do hudby
---
Skupina A (moře): tančí volně prostorem, šátky napodobují mořské vlny
Skupina B (rybičky): „plavou“ prostorem, šátky napodobují hravost a rozpustilost. Na konci dílu B se zastaví.
Skupina C (pěna): stojí na místě a mírně se pohupují do hudby
---  
Skupina A (moře): tančí volně prostorem, šátky napodobují mořské vlny.
Skupina B (rybičky): „plavou“ prostorem, šátky napodobují hravost a rozpustilost.
Skupina C (pěna): „bublá“ prostorem, šátky napodobují bublání pěny.
---
Všechny skupiny: Na konci dílu C se seběhnou do středu místnosti a usínají – schoulí se na zem do klubíčka.

[1] https://www.youtube.com/user/derjanson

[3] Pohybová kompozice je volně inspirovaná knihou SIEBENBORN, C. Musik an und einfach lostanzen! Mülheim an der Ruhr: Verlag an der Ruhr, 2012.